Dálkové pěší trasy v České Republice

Obsah

  1. Co je dálková pěší trasa
  2. Úseky mezinárodních pěších tras
    1. Dálková trasa E3
    2. Dálková trasa E6
    3. Dálková trasa E8
    4. Dálková trasa E10
    5. Povzdechnutí nad nevyužitým potenciálem ČR
    6. Svatojakubské poutní cesty (I24 a další)
  3. Regionální cesty vhodné pro vícedenní pochody
  4. Zahraniční trasy v blízkosti českých hranic

Co je dálková pěší trasa

Pokud vím, není v českém prostředí pojem pěší dálková trasa nijak jednoznačně definován. Vycházím proto z charakteristik obvyklých v zahraničí (Německo, Francie, Španělsko, Velká Británie), podle kterých by měla trasa splňovat tyto podmínky:

  1. Trasa je vhodná pro pěší turistiku, tj. je vedena jenom či převážně po cestách pro pěší. Silnice pro automobily a cyklostezky by měly tvořit jen velmi malý či žádný podíl.
  2. Délka trasy odpovídá alespoň třem dnům pochodu, typická délka je ale týden a více.
  3. Trasa je přímo v terénu vyznačena jménem, kódovým označením či logem.
  4. Trasa je uvedena (pod stejným označením jako v terénu) na běžně dostupných mapách.
  5. Existují veřejně dostupná (nejlépe na Webu) doporučení, jak trasu rozdělit do denních etap.
  6. V místech začátků resp. konců doporučených denních etap se nacházejí vhodná stravovací a zejména ubytovací zařízení. Kde to je možné, jsou k dispozici ubytování různých cenových kategorií (stanová tábořiště, turistické ubytovny, pensiony, hotely).

Těmto podmínkám by v České republice nedostála snad žádná trasa, takže jsem musel přimhouřit jedno či více očí, abych mohl následující přehled vůbec sestavit. Delší trasy vhodné pro vícedenní pochody sice v Česku máme, ale vypadá to, jako by nikdo nepočítal s tím, že po nich budou turisté opravdu více dnů chodit. Doporučené rozdělení do denních etap neexistuje a ubytovací zařízení jsou někdy rozmístěna tak řídce, že je obtížné některé etapy vymyslet a realizovat. V mnoha případech je proto nutné ze základní trasy k vhodnému ubytování odbočit.

Asi nejhorší je nedostatek kempů a veřejných stanových tábořišť, které mají v ČR tradičně pobytový charakter a nacházejí se proto spíše u rybníků vhodných k povalování a koupání, než u pěších turistických tras. Venkovské pensiony zase mají malou kapacitu a ubytování bez rezervace je v nich nejisté. Rezervace ovšem vyžaduje pečlivé naplánování a hlavně dodržení itineráře, což je na dálkových pěších trasách někdy obtížné. Nejlépe se tedy v Česku chodí podél řek (jižní větev E10, Posázavská stezka), u kterých jsou rozmístěna četná vodácká tábořiště.

Úseky mezinárodních pěších tras

Evropské turistické sdružení (Europäische Wandervereinigung, European Ramblers' Association) se zasloužilo o vznik 11 mezinárodních tras označených E1 až E11 v celkové délce asi 55 tisíc km. Českou republikou procházejí dvě z nich, E3 a E10, a další dvě, E6 a E8, na území Česka okrajově zasahují svými alternativními větvemi. Mezinárodní charakter mají i dvě přípojné větve Svatojakubské poutní cesty do Santiaga de Compostella.

Dálková trasa E3

Evropská dálková trasa E3 spojuje rumunské pobřeží Černého moře se Santiagem de Compostella resp. pobřežím Atlantiku ve Španělsku. Celá měří asi 6950 km. Českem prochází alternativní větev Slavkovským Lesem a Krušnými horami a dva úseky základní trasy, nejprve Českým Švýcarskem, Lužickými horami a Jizerskými horami a pak ještě Beskydy.

Alternativní česká větev v oblasti Slavkovského lesa a Krušných hor, jak je vyznačena na mapách SHOCart (resp. Mapy.cz): Pomezí – Cheb – Lipová – Dolní Žandov – (Lázně Kynžvart) – (Kladská) – Loket – Doubí – Karlovy Vary – Sadov – Jáchymov – Boží Dar – Klínovec – Měděnec – Hora Svatého Šebestiána – Nová Ves v Horách – Český Jiřetín – Cínovec – Tisá – Děčín.

Německé zdroje, konkrétně Fernwege.de, uvádějí začátek této trasy na českém území odlišně: Vojtanov – Františkovy Lázně – Cheb – Malá Všeboř – Salajna – Dolní Žandov – Úbočí – Podlesí – Lázně Kynžvart – Mariánské Lázně – Kladská – Loket – a pak již stejně.

Z Děčína dále trasa pokračuje Českým Švýcarskem, Lužickými a Jizerskými horami: Labská Stráň – Hřensko – Mezní Louka – Jetřichovice – Studenec – Tolštejn – Lesné – Horní Světlá – Krompach – Petrovice – Horní sedlo – Malý Ještěd (podle Fernwege.de Kryštofovo Údolí) – Ještěd – Liberec – Rudolfov – Bedřichov – Kristiánov – Smědava – Jizerka – Harrachov.

Podle některých zdrojů pak trasa za Harrachovem na čas mizí v Polsku, podle jiných pokračuje ještě na hřebeni Krkonoš cestou česko-polského přátelství (Vosecká bouda – Špindlerovka – Sněžka – Pomezní boudy a teprve odtud směřuje do polské Kamienne Góry.

České hranice pak znovu překračuje v Mladkovském sedle a pokračuje přes: Králíky – Králický Sněžník – Palaš – Ramzová – Keprník – Červenohorské sedlo – Švýcárna – Žďárský Potok – Rýmařov – Stránské – Rýžoviště – Dětřichov nad Bystřicí – Křišťanovice – Dvorce – Budišov nad Budišovkou – Kružberk – Hradec nad Moravicí – Fulnek – Suchdol nad Odrou – Starý Jičín – Hodslavice – Radhošť – Pustevny – Bumbálka – a dále již vstupuje na Slovensko.

Dálková trasa E6

Evropská dálková trasa E6 začíná na východním pobřeží Švédska a prochází Dánskem, Německem a Rakouskem do Slovinska. Celá měří asi 5200 km. Většina zdrojů se o vedení trasy E6 po českém území nezmiňuje, podle COT.cz ale existuje český alternativní úsek přes Cheb, Mariánské Lázně a dále přes Šumavu až na hraniční přechod Alžbětín.

Na mapách SHOCart resp. Mapy.cz se značka E6 objevuje na trase vytyčené místy: Cheb – Starý Hrozňatov – Mariánské Lázně – Dolní Kramolín – Chodová Planá – Planá – údolí Mže – Svojšín – Stříbro – Kladruby – Kostelec – Nedražice – Hradišťany – Všekary – Bukovec – Doubrava – Semošice – Horšovský Týn – Němčice – Domažlice – u obcí Kdyně (Nová Ves), Nýrsko, Oldřichovice, Železná Ruda (Alžbětín). Místy je vedení trasy nejasné. V terénu někde (na Šumavě) vyznačena je, jinde není (oblast Mariánských Lázní).

Hlavní trasa E6 vedená Německem a Rakouskem se několikrát dotýká českých hranic na hraničních přechodech či hraničních cestách s Německem (Pleš/Friedrichshäng, Tři znaky/Dreiwappen, Ostrý/Grosser Osser, Třístoličník/Dreisesselberg) a Rakouskem (Koranda, Guglwald).

Dálková trasa E8

Evropská dálková trasa E8 vede z Irska na Ukrajinu a měří cca. 4390 km. Na moravském území se krátce objevuje jako alternativa k základní trase Rakouskem. Na mapách trasa vyznačena není, zřejmě sleduje spojnici Vranětín – Podhradí nad Dyjí – Vranov nad Dyjí. Napojení na hlavní rakouskou větev je nejasné.

Dálková trasa E10

Evropská dálková trasa E10 jde z Finska přes německou Rujanu (Rügen), Čechy, Rakousko, Itálii a Francii do Španělska. Všechny úseky ještě nejsou dokončeny, takže měří jen asi 2880 km. Čechy téměř půlí v severojižním směru od Varnsdorfu přes Prahu do Vyššího Brodu.

Vedení trasy v České republice: Varnsdorf – Nový Bor – Česká Lípa – Doksy – Bezděz – Žďár – Kokořín – Mělník – Praha (Zbraslav – Radotín) – Vonoklasy – Karlík – Karlštejn – Zadní Třebáň – Kytín – Dobříš – Hřiměždice – Nepřejov – Smolotely – Bohostice – Kozárovice – Orlík nad Vltavou – Zvíkov – Písek – Albrechtice nad Vltavou – Týn nad Vltavou – Litoradlice – Purkarec – Hluboká nad Vltavou – České Budějovice – Kaliště u Lipí – Slavče – Holubov – Dívčí Kámen – Zlatá Koruna – Kleť – Český Krumlov – Světlík – Frymburk – Lipno nad Vltavou – Vyšší Brod – Studánky.

Jižní část pod Prahou je vyznačena na Mapy.cz i v terénu. Severní část uvádějí Mapy.cz jen v Mělníce, ale na některých tištěných mapách je celá. Nejasné je ovšem vedení trasy z Prahy do Mělníka. V terénu je vyznačeno shodně s Dvořákovou cestou z Prahy – Tróje přes Kralupy, Nelahozeves, Mlčechvosty, Ctiněves a Říp do Roudnice. Tam však značení mizí a žádná turistická značená cesta z Roudnice do Mělníka neexistuje.

Povzdechnutí nad nevyužitým potenciálem ČR

Vzhledem k centrální poloze v Evropě bychom čekali, že Česká republika bude hlavní křižovatkou evropských mezinárodních tras, leč není tomu tak. Když nepočítám nejasně vyznačené alternativy E6 a E8, vedou přes území republiky jen dvě cesty z jedenácti. Pro srovnání, přes Rakousko jich jde pět (E4, E5, E6, E8, E10), přes Německo devět (všechny kromě E2 a E7), přes Polsko čtyři (E3, E8, E9, E11), Švýcarsko tři (E1, E4, E5) a Maďarsko také tři (E3, E4, E7). Trasa E8 dokonce jde přes území všech našich sousedů (Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko), ale k nám vstupuje jen na pár kilometrů její alternativní větev.

Svatojakubské poutní cesty (I24 a další)

Za mezinárodní trasy lze považovat i dvě české větve košatého systému mezinárodních svatojakubských poutních cest směřujících do Santiaga de Compostella. V Česku je vyznačena jako trasa I24. Severní větev je v úseku Praha-Zbraslav – Kalínova Ves vedena po červené trase 0001 (až na Karlštejn shodně s E10) a prochází tato místa: Praha (Zbraslav – Radotín) – Vonoklasy – Karlík – Karlštejn – Svatý Jan pod Skalou – Beroun – Stradonice – Nižbor – Roztoky u Křivoklátu – Nezabudice – Skryje – Kalinova Ves – Zvíkovec – Hřešihlavy – Liblín – Kozojedy – Buček – Kralovice – Mariánský Týnec – Žebnice – Plasy – Horní Bříza – Chotíkov – Plešnice – Pňovany – Stříbro – Kladruby – Prostiboř – Vidice – Mělnice – Hostouň – Bělá nad Radbuzou – Smolov – Železná.

Délka trasy ze Zbraslavi do Železné je 238 km, podrobný itinerář s kilometráží najdete na adrese www.vwv.cz/jakub/scr1.php.

Jižní trasa Cesty Svatého Jakuba se na začátku také shoduje s vedením trasy E10 a prochází ze Zbraslavi přes Radotín, Karlštejn, a Kytín do Dobříše. Za Dobříší se od E10 odchyluje a pokračuje přes tato místa: Rosovice – Buková u Příbramě – Příbram – Vysoká Pec – Vysoká u Příbramě – Rožmitál pod Třemšínem – Třemšín – Starý Smolivec – Kasejovice – Mohelnice – Nepomuk – Lovčice – Plánice – Kvaslice – Habartice – Kydliny – Klatovy – Tajanov – Tupadly – Úsilov – Koráb – Kdyně – Čepice – Hájek – Všeruby/Eschlkam.

Celková délka je přibližně 200 km, podrobný itinerář s kilometráží najdete na adrese www.vwv.cz/jakub/cr1.php nebo na webu KČT Plzeňského kraje.

Další tři cesty popisuje web občanského sdružení Ulteria:

Regionální cesty vhodné pro vícedenní pochody

Poměrně hodně českých značených turistických cest má kromě barvy (nejčastěji se jedná o červené značky) ještě nějaké jméno, které naznačuje, že lze trasu vnímat jako jeden celek. Pro vícedenní pochody jsou svou délkou předurčeny zejména tyto:

Zahraniční trasy v blízkosti českých hranic

Pokud si nevyberete z nabídky dálkových tras na českém území, nahlédněte do blízkého zahraničí. Nejblíže České republice vedou tyto cesty:

Aktuálnost přehledu

Přehled vychází z mých rešerší na internetu, v mapách a částečně i z průzkumu značení přímo v terénu. Dělal jsem ho především pro sebe, ale budu rád, když pomůže i jiným. Nemusí být úplný a může obsahovat chyby. Uděláte mi radost, když zde uvedené informace doplníte či upřesníte, buď přímo v dokumentu (provedené editace potvrdím co nejdříve), v komentářích nebo e-mailem na adrese marek@sovavsiti.cz. Děkuji.

Marek Prokop

Licence Creative Commons

Dálkové pěší trasy v České Republice, jejímž autorem je Marek Prokop, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko. Vytvořeno na základě tohoto díla: www.marekp.cz/dalkove-trasy-cr